Analýza
Za tou naší stodoličkou, za tou naší stodolou, plakala tam má panenkaErben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla Upozornění! Notový zápis byl vyhotoven pro účely hudebních analýz.
Mohou v něm být drobné odlišnosti od originálního zápisu.
|
|||
Pramen
| Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla [E] | |
| Erben, Karel Jaromír: Písně věku mládeneckého a panenského [E mlád] | |
| publikace | |
| Prostonárodní české písně a říkadla. Sebral a vydal Karel Jaromír Erben. Praha 1864 | |
| 101 / 119 | |
| Písně věku mládeneckého a panenského |
Katalogizace
| TO |
Mapa
| |
Sběr
| [1862 - 1864] | |
| Prácheňsko | |
| Čechy, Prácheňsko, Česká republika, Jihočeský kraj |
Skeny (multimédia)
Noty
Za tou naší stodoličkou, za tou naší stodolou, plakala tam má panenkaErben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla Upozornění! Notový zápis byl vyhotoven pro účely hudebních analýz.
Mohou v něm být drobné odlišnosti od originálního zápisu.
|
|||
Text
| 101. Dobrá rada. (Nápěv 538.) Za tou naší stodoličkou, za tou naší stodolou plakala tam má panenka, plakala tam nade mnou. „Neplač, neplač, nenaříkej, 1) vždyť já přijdu brzičko: časně ráno za svítání, dřív než vyjde sluníčko.“ Když máš přijít zejtra ráno, zůstaň radši hned u mne. potěšíš tak mé srdéčko, potěšíš i sám sebe. Z Prachenska. 1) Místo následujících dvou sloh zpívá se místem tato jedna: Neplač, neplač, nenaříkej, vždyť já si tě přec vemu: až jen drobet povyrosteš, vemu si tě za ženu. |
Inicipit
| Za tou naší stodoličkou, za tou naší stodolou, plakala tam má panenka | |