Erben, Karel Jaromír, Ach pole, políčko, pole nevorané, pase tam Jeníček čtyry koně vrané [E mlád-0300]

Analýza

Analyza2 Abc Public

Ach pole, políčko, pole nevorané, pase tam Jeníček čtyry koně vrané

Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla

Viz též:
EN-0582, E mlád-0275[b], E mlád-0289, E mlád-0297[ii], E mlád-0298, E mlád-0299, E mlád-0301[ii], E mlád-0303[ii], E mlád-0304, E rozpr-0038, Hol II-0140, ENH-0582

Pramen

Pramen	Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla [E]
Část pramene	Erben, Karel Jaromír: Písně věku mládeneckého a panenského [E mlád]
Druh pramene	publikace
Bibliografie / Místo uložení / Signatura	Prostonárodní české písně a říkadla. Sebral a vydal Karel Jaromír Erben. Praha 1864
Číslo / Strana	300 / 166
Oddíl sbírky	Písně věku mládeneckého a panenského

Katalogizace

Typ jednotky	TO

Mapa

Mapa

Sběr

Datace	[1862 - 1864]
Sběrové oblasti	Plzeňsko
Regiony	Čechy, Plzeňsko, Česká republika, Plzeňský kraj

Skeny (multimédia)

Skeny All	Ach pole, políčko, pole nevorané, pase tam Jeníček čtyry koně vrané [E mlád-0300] « ‹ 3 › »

Noty

Analyza2 Abc

Ach pole, políčko, pole nevorané, pase tam Jeníček čtyry koně vrané

Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla

Analýza viz: EN-0582 - Sázela má milá modrou fialičku

Text

Analyza Textu Text	300. Poctivost nade všecko. (Nápěv 582.) Ach pole, políčko, pole nevorané! pase tam Jeníček čtyry koně vrané. Pase je tam, pase, brodí nohy v rose: jde k němu Andulka, pacholátko nese. Nesu tobě, nesu tu synáčka tvého: když jsi mne miloval, miluj taky jeho! Nech si ty synáčka, já tobě zaplatím: dubový stoleček tolary posázím.“ Já nechci tolarů, nač mi ty peníze? jen tebe, Jeníčku! chci míti za muže. Kdybysi nasázel, co v rybníce řásy, ty mně nezaplatíš mé panenské krásy. Kdybysi nasázel, co na louce sena, ty mně nezaplatíš poctivého jména. Kdybysi nasázel, co písku drobného, ty mně nezaplatíš věnce zeleného! Z Plzeňska. – Srov. Suš. 876. (Nápěv 743.) V tej naší maštalce jsou tam novy stání: češe tam holeček čtyry koně vrany. Češe je tam, češe, pěkně přistrojil se: jeho nejmilejší synáčka mu nese. Nese mu ho, nese v tom bílém fěrtoušku: Tu máš, můj holečku, naši věrnou lásku! Už s věnečka mého opadalo kvítí: když jsi mně svět zkazil, musíš si mě vzíti. „Já nechci, nevemu, radši ti zaplatím: žlutými dukáty stoleček posázím.“ Kdybysi nasázel co v lese jalovce: ty mně nezaplatíš zelenýho věnce. Kdybysi nasázel co na dubu listí: ty mi nezaplatíš mojí poctivosti. Kdybysi nasázel co na poli klásků: ty mi nezaplatíš mou upřímnou lásku! Z Klatovska.

Analyza Textu Text

300.
Poctivost nade všecko.
(Nápěv 582.)
Ach pole, políčko,
pole nevorané!
pase tam Jeníček
čtyry koně vrané.

Pase je tam, pase,
brodí nohy v rose:
jde k němu Andulka,
pacholátko nese.

Nesu tobě, nesu
tu synáčka tvého:
když jsi mne miloval,
miluj taky jeho!

Nech si ty synáčka,
já tobě zaplatím:
dubový stoleček
tolary posázím.“

Já nechci tolarů,
nač mi ty peníze?
jen tebe, Jeníčku!
chci míti za muže.

Kdybysi nasázel,
co v rybníce řásy,
ty mně nezaplatíš
mé panenské krásy.

Kdybysi nasázel,
co na louce sena,
ty mně nezaplatíš
poctivého jména.

Kdybysi nasázel,
co písku drobného,
ty mně nezaplatíš
věnce zeleného!
Z Plzeňska. – Srov. Suš. 876.

(Nápěv 743.)
V tej naší maštalce
jsou tam novy stání:
češe tam holeček
čtyry koně vrany.

Češe je tam, češe,
pěkně přistrojil se:
jeho nejmilejší
synáčka mu nese.

Nese mu ho, nese
v tom bílém fěrtoušku:
Tu máš, můj holečku,
naši věrnou lásku!

Už s věnečka mého
opadalo kvítí:
když jsi mně svět zkazil,
musíš si mě vzíti.

„Já nechci, nevemu,
radši ti zaplatím:
žlutými dukáty
stoleček posázím.“

Kdybysi nasázel
co v lese jalovce:
ty mně nezaplatíš
zelenýho věnce.

Kdybysi nasázel
co na dubu listí:
ty mi nezaplatíš
mojí poctivosti.

Kdybysi nasázel
co na poli klásků:
ty mi nezaplatíš
mou upřímnou lásku!
Z Klatovska.

Inicipit

Incipit	Ach pole, políčko, pole nevorané, pase tam Jeníček čtyry koně vrané
Incipit spisovný
Incipit normalizovaný