Erben, Karel Jaromír, Když jsem já šel kolem lesa, byla velká rosa, sed jsem si pod stromeček [E mlád-0324]

Analýza

Analyza2 Abc Public

Když jsem já šel kolem lesa, byla velká rosa, sed jsem si pod stromeček

Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla

Viz též:
EN-0274, E mlád-0096, E mlád-0324[b], ENH-0274

Incipity

Vnořené a variantní incipity	[2] Kose, kose, černy ptáče, ty líbezně zpíváš, všecky panenky z trávy jdou [3] Všecky panenky z trávy jdou, jenom moje nejde, ona se tam posekala

Pramen

Pramen	Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla [E]
Část pramene	Erben, Karel Jaromír: Písně věku mládeneckého a panenského [E mlád]
Druh pramene	publikace
Bibliografie / Místo uložení / Signatura	Prostonárodní české písně a říkadla. Sebral a vydal Karel Jaromír Erben. Praha 1864
Číslo / Strana	324 / 176
Oddíl sbírky	Písně věku mládeneckého a panenského

Katalogizace

Typ jednotky	TO

Mapa

Mapa

Sběr

Datace	[1862 - 1864]
Sběrové oblasti	Klatovsko
Regiony	Čechy, Klatovsko, Česká republika, Plzeňský kraj

Skeny (multimédia)

Skeny All	Když jsem já šel kolem lesa, byla velká rosa, sed jsem si pod stromeček [E mlád-0324] « ‹ 2 › »

Noty

Analyza2 Abc

Když jsem já šel kolem lesa, byla velká rosa, sed jsem si pod stromeček

Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla

Analýza viz: EN-0274 - Když jsem já šel kolem lesa

Text

Analyza Textu Text	324. Posekaná milá. (Nápěv 274.) Když jsem já šel kolem lesa, byla velká rosa; sed jsem si tam pod stromeček, poslouchal jsem kosa. Kose, kose, černý ptáče! ty líbezně zpíváš, všecky panenky s trávy jdou, ty se na ně díváš. Všecky panenky s trávy jdou, jenom moje nejde: ona se tam posekala, ona jí krev ujde. Já zapřežu čtyry koně, pojedu si pro ni; povezu ji k doktorovi, který rány hojí. „Pane doktor, já vás prosím, vyhojte vy mně ji: já od ní chci zaplatiti jako od svy mily.“ Z Klatovska. (Nápěv 274, 538.) Všecky panenky s trávy jdou, jenom jedna nejde: ona se tam posekala, ona jí krev ujde. Zapřáhněte čtyry koně, 1) a dojeďte pro ni; dovezte ji k doktorovi, ať jí rány zhojí. Náš pan doktor doma není, jen jeho mládenec: pan doktor jel do kláštera pro zelený věnec. V klášteře tvojí panence věnečků nevijou: to pro tebe, nevěrnice, že máš holku jinou! Z Táborska. 1) Zapřáhněme koně vraný, pojedeme pro ni; dovezem ji do Mělníka k panu doktorovi. Aneb: odvezem ji k felčarovi, on mi ji vyhojí. Aneb: nežli pro ni dojedeme, zatím bude po ní. Z Berounska.

Analyza Textu Text

324.
Posekaná milá.
(Nápěv 274.)
Když jsem já šel kolem lesa,
byla velká rosa;
sed jsem si tam pod stromeček,
poslouchal jsem kosa.

Kose, kose, černý ptáče!
ty líbezně zpíváš,
všecky panenky s trávy jdou,
ty se na ně díváš.

Všecky panenky s trávy jdou,
jenom moje nejde:
ona se tam posekala,
ona jí krev ujde.

Já zapřežu čtyry koně,
pojedu si pro ni;
povezu ji k doktorovi,
který rány hojí.

„Pane doktor, já vás prosím,
vyhojte vy mně ji:
já od ní chci zaplatiti
jako od svy mily.“
Z Klatovska.

(Nápěv 274, 538.)
Všecky panenky s trávy jdou,
jenom jedna nejde:
ona se tam posekala,
ona jí krev ujde.

Zapřáhněte čtyry koně, 1)
a dojeďte pro ni;
dovezte ji k doktorovi,
ať jí rány zhojí.

Náš pan doktor doma není,
jen jeho mládenec:
pan doktor jel do kláštera
pro zelený věnec.

V klášteře tvojí panence
věnečků nevijou:
to pro tebe, nevěrnice,
že máš holku jinou!
Z Táborska.
1) Zapřáhněme koně vraný,
pojedeme pro ni;
dovezem ji do Mělníka
k panu doktorovi.
Aneb:
odvezem ji k felčarovi, on mi ji vyhojí.
Aneb:
nežli pro ni dojedeme,
zatím bude po ní.
Z Berounska.

Inicipit

Incipit	Když jsem já šel kolem lesa, byla velká rosa, sed jsem si pod stromeček
Incipit spisovný
Incipit normalizovaný