Analýza
Pověz ty mi, má panenko, pověz ty mi upřímně, kdo k vám chodíErben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla Upozornění! Notový zápis byl vyhotoven pro účely hudebních analýz.
Mohou v něm být drobné odlišnosti od originálního zápisu.
|
|||
Pramen
| Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla [E] | |
| Erben, Karel Jaromír: Písně věku mládeneckého a panenského [E mlád] | |
| publikace | |
| Prostonárodní české písně a říkadla. Sebral a vydal Karel Jaromír Erben. Praha 1864 | |
| 337 / 181 | |
| Písně věku mládeneckého a panenského |
Katalogizace
| TO |
Mapa
| |
Sběr
| [1862 - 1864] | |
| Táborsko | |
| Čechy, Táborsko, Česká republika, Jihočeský kraj |
Skeny (multimédia)
Noty
Pověz ty mi, má panenko, pověz ty mi upřímně, kdo k vám chodíErben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla Upozornění! Notový zápis byl vyhotoven pro účely hudebních analýz.
Mohou v něm být drobné odlišnosti od originálního zápisu.
|
|||
Text
| 337. Rozloučení. (Nápěv 504.) Pověz ty mi, má panenko, pověz ty mi upřímně, kdo k vám chodí, má panenko, kdo k vám chodí mimo mě? „Ach k nám žádnej nechodívá, není cesta šlapaná: jen po který my chodili – a ta nám už zarostla. Zarostla nám rozmarínkou, samým drobným jetelem: to nám jisté za znamení, že my svoji nebudem.“ Když nebudem, ať nebudem, však jsme oba svobodni: nebudem se trestu báti, že jsme byli nevěrni. Ten prstýnek, co’s mi dala, já ho nosit nebudu: hodím já ho do potoka, vší starosti pozbudu. A ten šátek, co’s mi dala, nechám si na památku: abych vždycky pamatoval na tvou falešnou lásku. Z Táborska. |
Inicipit
| Pověz ty mi, má panenko, pověz ty mi upřímně, kdo k vám chodí | |