Analýza
Vyletěla čejka z Vysokého Mejta, ta mně vyřizuje, že mne pozdravujeErben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla Upozornění! Notový zápis byl vyhotoven pro účely hudebních analýz.
Mohou v něm být drobné odlišnosti od originálního zápisu.
|
|||
Pramen
| Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla [E] | |
| Erben, Karel Jaromír: Písně věku mládeneckého a panenského [E mlád] | |
| publikace | |
| Prostonárodní české písně a říkadla. Sebral a vydal Karel Jaromír Erben. Praha 1864 | |
| 132 / 126 | |
| Písně věku mládeneckého a panenského |
Katalogizace
| TO |
Mapa
| |
Sběr
| [1862 - 1864] | |
| Hradecko | |
| Čechy, Hradecko, Česká republika, Královéhradecký kraj |
Skeny (multimédia)
Noty
Vyletěla čejka z Vysokého Mejta, ta mně vyřizuje, že mne pozdravujeErben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla Upozornění! Notový zápis byl vyhotoven pro účely hudebních analýz.
Mohou v něm být drobné odlišnosti od originálního zápisu.
|
|||
Text
| 132. Nalevačka. (Nápěv 154.) Vyletěla čejka z Vysokého Mejta, ta mně vyřizuje, že mne pozdravuje černooká holka. Černooká byla, bílé šaty šila, červený šáteček, zelený věneček, má panenka milá. Přišel tam Janeček unavenej všecek, hluboce si vzdychal, smutně si naříkal, sed si za stoleček. Nesedej, nesedej, poď, pomoz, nalejvej, by lidi neřekli a na nás nesvedli, že jsi ty můj milej. „Já nejdu nalejvat, ale jdu namlouvat: je-li vůle boží, bychom byli svoji, aby se mohlo stát.“ Když jsem šel po louce okolo jalovce, potkal jsem mou milou, panenku rozmilou, bolelo ji srdce. Z Hradecka. |
Inicipit
| Vyletěla čejka z Vysokého Mejta, ta mně vyřizuje, že mne pozdravuje | |