Erben, Karel Jaromír, Ach pole, políčko, pole nevorané, pase tam Jeníček čtyry koně vrané [E mlád-0300]

Analýza

Analyza2 Abc Public

Ach pole, políčko, pole nevorané, pase tam Jeníček čtyry koně vrané

Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla

Viz též:
EN-0582, E mlád-0275[b], E mlád-0289, E mlád-0297[ii], E mlád-0298, E mlád-0299, E mlád-0301[ii], E mlád-0303[ii], E mlád-0304, E rozpr-0038, Hol II-0140, ENH-0582

Pramen

Pramen	Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla [E]
Část pramene	Erben, Karel Jaromír: Písně věku mládeneckého a panenského [E mlád]
Druh pramene	publikace
Bibliografie / Místo uložení / Signatura	Prostonárodní české písně a říkadla. Sebral a vydal Karel Jaromír Erben. Praha 1864
Číslo / Strana	300 / 166
Oddíl sbírky	Písně věku mládeneckého a panenského

Katalogizace

Typ jednotky	TO

Mapa

Mapa

Sběr

Datace	[1862 - 1864]
Sběrové oblasti	Plzeňsko
Regiony	Čechy, Plzeňsko, Česká republika, Plzeňský kraj

Skeny (multimédia)

Skeny All	Ach pole, políčko, pole nevorané, pase tam Jeníček čtyry koně vrané [E mlád-0300] « ‹ 3 › »

Noty

Analyza2 Abc

Ach pole, políčko, pole nevorané, pase tam Jeníček čtyry koně vrané

Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla

Analýza viz: EN-0582 - Sázela má milá modrou fialičku

Text

Text	300. Poctivost nade všecko. (Nápěv 582.) Ach pole, políčko, pole nevorané! pase tam Jeníček čtyry koně vrané. Pase je tam, pase, brodí nohy v rose: jde k němu Andulka, pacholátko nese. Nesu tobě, nesu tu synáčka tvého: když jsi mne miloval, miluj taky jeho! Nech si ty synáčka, já tobě zaplatím: dubový stoleček tolary posázím.“ Já nechci tolarů, nač mi ty peníze? jen tebe, Jeníčku! chci míti za muže. Kdybysi nasázel, co v rybníce řásy, ty mně nezaplatíš mé panenské krásy. Kdybysi nasázel, co na louce sena, ty mně nezaplatíš poctivého jména. Kdybysi nasázel, co písku drobného, ty mně nezaplatíš věnce zeleného! Z Plzeňska. – Srov. Suš. 876. (Nápěv 743.) V tej naší maštalce jsou tam novy stání: češe tam holeček čtyry koně vrany. Češe je tam, češe, pěkně přistrojil se: jeho nejmilejší synáčka mu nese. Nese mu ho, nese v tom bílém fěrtoušku: Tu máš, můj holečku, naši věrnou lásku! Už s věnečka mého opadalo kvítí: když jsi mně svět zkazil, musíš si mě vzíti. „Já nechci, nevemu, radši ti zaplatím: žlutými dukáty stoleček posázím.“ Kdybysi nasázel co v lese jalovce: ty mně nezaplatíš zelenýho věnce. Kdybysi nasázel co na dubu listí: ty mi nezaplatíš mojí poctivosti. Kdybysi nasázel co na poli klásků: ty mi nezaplatíš mou upřímnou lásku! Z Klatovska.

300.
Poctivost nade všecko.
(Nápěv 582.)
Ach pole, políčko,
pole nevorané!
pase tam Jeníček
čtyry koně vrané.

Pase je tam, pase,
brodí nohy v rose:
jde k němu Andulka,
pacholátko nese.

Nesu tobě, nesu
tu synáčka tvého:
když jsi mne miloval,
miluj taky jeho!

Nech si ty synáčka,
já tobě zaplatím:
dubový stoleček
tolary posázím.“

Já nechci tolarů,
nač mi ty peníze?
jen tebe, Jeníčku!
chci míti za muže.

Kdybysi nasázel,
co v rybníce řásy,
ty mně nezaplatíš
mé panenské krásy.

Kdybysi nasázel,
co na louce sena,
ty mně nezaplatíš
poctivého jména.

Kdybysi nasázel,
co písku drobného,
ty mně nezaplatíš
věnce zeleného!
Z Plzeňska. – Srov. Suš. 876.

(Nápěv 743.)
V tej naší maštalce
jsou tam novy stání:
češe tam holeček
čtyry koně vrany.

Češe je tam, češe,
pěkně přistrojil se:
jeho nejmilejší
synáčka mu nese.

Nese mu ho, nese
v tom bílém fěrtoušku:
Tu máš, můj holečku,
naši věrnou lásku!

Už s věnečka mého
opadalo kvítí:
když jsi mně svět zkazil,
musíš si mě vzíti.

„Já nechci, nevemu,
radši ti zaplatím:
žlutými dukáty
stoleček posázím.“

Kdybysi nasázel
co v lese jalovce:
ty mně nezaplatíš
zelenýho věnce.

Kdybysi nasázel
co na dubu listí:
ty mi nezaplatíš
mojí poctivosti.

Kdybysi nasázel
co na poli klásků:
ty mi nezaplatíš
mou upřímnou lásku!
Z Klatovska.

Inicipit

Incipit	Ach pole, políčko, pole nevorané, pase tam Jeníček čtyry koně vrané
Incipit spisovný
Incipit normalizovaný